Rok 2005
 
I. On The Road

Jako malou předehru Narozemini jsme si dali dostaveníčko na parkovišti Frýdecko-Místeckého Tesca víkend před, kdy po objetavém obvolávání Martina Ptáčníka severomoravským majitelům Mini se nás sjelo nakonec celkem 6 (4 klasické Mini + 1 BMW Cooper S a + doprovod nám dělal jeden brouček..)
Ti co se znali rádi potlachali a co se neznali se ještě raději seznámili.. Pak následovala projížďka okolní přírodou, která se vyvedla neboť počasí i přes ošklivé období ten den mimořádně přálo. Všude kam jsme přijeli se na Mini všichni koukali (však to znáte..
) a celé jsme o završili obědem v jedné pěkně stylové restauraci s výbornou kuchyní.. Foto zde.   (Ondra)

II. On The Road

Tuto neděli jsme využili jednu z posledních možností a hlavně zásluhou Martina a Veroniky Ptáčníkových (organizátoři tohoto 2.setkání-za to jim nehynoucí dík) jsme se my severomoravští majitelé Mini sjeli koordinovaně v jeden čas na jedno místo.. tím bylo v 11hod dopoledne parkoviště u Tesca ve F-M, kde se nás sjelo 6 (5 klasiků + 1BMW Mini) a čekala nás i dvě překvapení.. tím prvním byla přítomnost Pavla Nejedlého, který nelitoval cesty až z Olomouce a tím druhým byla moc pěkně připravená vyjížďka po Beskydech..tentokrát ještě obohacená o soutěžní úkoly, kterých bylo 7 a k večeru nás čekalo vyhlášení celkového vítěze.. Mezi úkoly patřily hody létajícím talířem na cíl.. házení šipkama na terč.. nosení pingpongového míčku na lžíci mezi kužely na čas a foukání gumového balónku až do samotného prasknutí na čas.. zbývající úkoly byly testovými otázkami. Celý den jsme se i přes nepřízeň počasí dobře bavili (v horách teploty kolem 5st.) a zlepšovali si náladu v příjemných restauracích.. kdo nebyl a měl to blízko mohl jen litovat.. a kdo byl si to moc užil.. nezbývá než se těšit na začátek příští sezóny, kdy se plánuje další akce po zimě..  Foto zde.  (Ondra)

Rok 2006

III. On The Road


Jak všichni dobře víte, tak počasí celý minulý týden (kdy je většina z nás připoutána v práci) bylo krásné až nádherné..a horšilo se vždy až po pracovní době, kdy nám trochu sprchlo.. Nebyl proto důvod se domnívat, proč by to zrovna v sobotu (na kterou byla naplánovaná už třetí akce tohoto druhu pro severomoravské majitele Mini + všechny příchozí) tak proč by zrovna tuto sobotu se mělo počasí vrátit zase o půl roku zpátky.. Opravdu nebýt pokročilého data v kalendáři, tak počasí bylo naprosto stejné jako na "On the Road II.", který se konal v říjnu. Tak jsme všichni vytáhli zimní oblečení a ti kdož tak neučinili, pak samozřejmě mrzli.. Věřím, že kdyby naše naplánovaná trasa "minirally" vedla horama, tak že by tam mohlo i sněžit. Toť ale vše k lamentování nad počasím..
 

Z části nepřízeň počasí, z části fakt, že někteří ještě neměli připravené Mini na sezónu anebo jim to pracovní povinnosti nedovolily, se nás sjelo pět Mini.. i tak je to úspěch, protože za jiných okolností by každý v takovém počasí určitě raději zůstal doma a Mini v garáži maximálně nastartoval nebo ho nějak hýčkal
 

Takže po počátečním přepočítání účastníků jsme se vydali na společnou vyjížďku, která byla (můžeme říct už tradičně..neb to bylo podruhé za sebou) spojena s obdobou "minirally". soutěžní úkoly byly trojího rázu.. teoretické.. praktické a pak ryze dovednostní.. a tu si hned musím přihřát polívčičku, když řeknu, že obhájit první místo z loňské akce bylo hodně těžké.. ale i s přispěním nového navigátora (tentokrát má milá polovička), se nám to nakonec podařilo k úžasu nás a zastírané závisti poražených.. Tady se sluší vyzdvihnout invenci pořádající dvojice Martin&Veronika, neb pro hlavní cenu v podobě modýlku Mini tentokráte vytvořili podstavec stávající se z opravdového Mini pístu.. (a jestli vyhraji i příště, tak mám slíbenou i ojnici)
 

Abych přiblížil průběh Minirally, tak tentokráte se odehrávala na opačné straně od F-M tedy blíže k polským hranicím.. celková délka byla 80km a podle itineráře (což byl i jeden ze soutěžních úkolů) jsme napočítali průjezd 20 obcemi.. objeli jsme si komplet Žermanickou přehradu.. a při pravidelných zastávkách plnili úkoly.. slalom rychlá chůze mezi kužely s pingpongovým míčkem na raketě na čas.. slalom s Mini na volném parkingu mezi kužely s kelímkem vody na streše na čas s podmínkou, že se nesmí převrhnout.. (všimněte si jak se Kamil zde ho znáte jako BMW-Racing pohodlně usadil do Mini.. ) a posledním venkovním úkolem (což nás všechny překvapilo až konsternovalo) byla střelba na plechovky "airsoft" zbraněmi (snad jsem to napsal správně) což je známá klukovská pistolka na kuličky dovedená k dokonalosti.. a kdo měl problémy s muškou u plynové "devítky" mohl si náladu spravit při pokusech se samopalem.. musíte uznat, že to na fotkách vypadá dost věrohodně.. z praktických úkolů pak za zmínku ještě stojí navlíkání korálků na vlasec na čas a kreslení obrázků Mini.. no srandy kopec.. kdo nikdy nebyl tak neví o čem je řeč a rozhodně se příště musí zúčastnit.. prima parta lidí.. spousta Mini.. zábava.. takže příště Scooby a Čefo.. jedete taky?  Foto zde.  (Ondra)

  

IV. On The Road  
 

Předem ohlášená a omluvená neúčast 3 posádek z našeho Moravian Mini´s klubu se bohužel nedala ovlivnit, ale i tak se nás nakonec sjelo 7 posádek a to na regionální akcičku docela jde.. Tentokráte nás pořadatelé Martin+Veronika+Ally (dále již jen M&V&A) vyvedli ven z města a přilehlých aglomerací a sraz jsme si dali na Pinduli, což je jeden pěkný kopec na Valašsku. Počasí bylo téměř aprílové, kdy ráno jsme si na sebe navlíkali co se dalo a odpoledne zase opačně... no alespoň tak..  loni nám pršelo a sněžilo, tak proto si letos nikdo na počasí nemohl stěžovat.Místo konání nebylo tou jedinou změnou.. tím druhým překvápkem bylo to, že si pro nás M&V&A připravili plnohodnotnou rally.. Dostali jsme dopodrobna vypracované itineráře (interně jsme je s Liborem nazvali Rally tisíce mostů bylo i několik soutěžních úkolů a M&V&A stíhali být vždycky před námi soutěžícími včas jako jediní organizátoři. Úkoly byly různorodé a zajímavé, ačkoli hned po prvním mi bylo jasné, že bylo uděláno maximum abych potřetí za sebou neobhájil putovní cenu, která mi za ten rok tak přirostla k srdíčku..  :lol: záludný ba přímo podlý úkol se šibeničním časovým limitem.. poskládat puzzle Bořka stavitele o cca 30kouscích do 2 minut, splnily jen dvě posádky a to jen proto, že měli sebou děti, co jej asi důvěrně znají.. tomu se říká negativní rodičovská diskriminace.  ale dost naříkání.. další úkoly byly více méně po cestě na teoretické bázi, když teda nepočítám házení hliněnýma kuličkami na 5m do plechovek a jízdu dálkově ovládaným modelem kolem kuželů.. (ačkoli tady mi to taky nedá a jen lehce připomenu, že jsem jel jako poslední a baterky už nebyly moc ve formě. V druhé půli cesty jsme se dostali až ke Vsetínu.. jeli jsme po trase známého závodu "Valašský klobúk".. skoro žádný provoz, tak kdo by odolal.. na startu jsem si vynuloval stopky a v cíli se zastavily na 2:34min.. pěkný kopeček jen co je pravda.. a to nás pak ještě čekalo překvapení v podobě slalomu na parkovišti... haha.. je v Miniku snad něco lepšího? tak jsme si to odjeli každý aspoň 2x.. a aby toho nebylo dost, tak někdo přišel s nápadem, že na tak pěkném a relativně dlouhém parkovišti by se daly dělat i sprinty.. v tu chvíli jsme už stáli na pomyslné čáře.. Martin to startoval a na pomyslném cílu stál arbitr a rozhodoval kdo teda vyhrál.. jsou z toho i dobrá videa a až vykoumám jak je vložit na fórum, tak je ukážu.. nakonec teda neoficiálním vítězem byl Emil Puraš.. zajímavostí bylo, že teda těsně porazil i BMW Mini Cooper S Works (210k) ale na obranu jeho i všech ostatních kdo jeli v levý dráze, tak musíme říct, že jsme se rozjížděli na prachu a kamíncích.. takže jsme si hrábli a neměli tak dobrý odpich.. no adrenalinu a zábavy na jeden den až až..tak jsme se pak odebrali na zakončení zpátky do Frenštátu, kde jsme se konečně najedli, protože po celém dni byl pořádný hlad.. proběhlo vyhlášení a Šimelovi doma opatrují další cenu ..Foto zde.

 

Bowling - tradiční předvánoční bowling - tentokrát poprvé, na Harcovně ve Frýdlantu nad Ostravicí. Poprvé hlavně pro nového člena Viléma (Vilíka) Dvořáka. Foto zde.

 

Rok 2007

V. On The Road  

Tak je to tady.. od včerejšího večera si myslím, že můžeme letošní Mini sezónu považovat za ukončenou.. možná se najdou jednotlivci co doufají, že se ještě počasí zlepší a podniknou nějaký výlet, anebo někoho zláká adrenalinové svezení na zasněžených silnicích, nicméně v celkem obsáhlém Mini kalendáři sezóny 2007 tento víkend obsahoval poslední dva záznamy.. Drakiádu pořádanou Pražskou sekcí, o které si určitě přečteme v příspěvku Lenky nebo Kláry a setkáním nejen moravskoslezským majitelů a sympatizantů Mini.. známým též jako "On the Road", tentokráte už s přívlastkem "pátá"..
Propozice byly už známé z minulých akcí.. Obrovské parkoviště u Frýdeckomísteckého Tesca nabízí výborný orientační bod i dostatek prostoru.. Každým ročníkem bývá tahle akce obohacena o něco nového a včerejšek nebyl výjimkou.. Orientační rally nabyla takového stupně organizovanosti a propracovanosti, že už téměř není kam jít dále.. Velké uznání a dík patří Martinovi&Veronice Ptáčníkovým, kteří tohle všechno zorganizovali úplně sami a taky jejich malinkému Honzíkovi, který měl na dění a zápolení o putovní cenu svůj podíl a především i váhu.. a to doslova.. to by člověk nevěřil jak těžké může být odhadnout aktuální hmotnost kojence na deka..  což byl jeden z obtížných úkolů.. Takže hlavní odlišností bylo, že oproti minulým setkáním byly posádky vypouštěné na trať bezmála 70km dlouhé trasy po jednom a stejně jak to známe z itinerářů velkých srazů byli odkázány pouze samy na sebe a na umění číst z itíku.. Po cestě byly body ke kterým člověk při správné navigaci měl dojet a ke kterým se vázaly úkoly v podobě otázek přiložených k itineráři.. což bylo geniálně jednoduché a přitom účinné.. trať a úkoly byly jak píše Murphy středně těžké, ale stejně každý minimálně jednou zakufroval při navigaci a nad úkoly se musel zamyslet, takže paráda.. Dojezd a zároveň poslední úkol nás čekal taky už v tradičním cíli každé "On the Road" v Kolibě u Frenštátského kempu.. stylové prostředí, výborná kuchyně a příjemná obsluha nám bylo dočasným domovem až do bezmála 19h, kdy jsme se teda všichni zbylí rozloučili a rozjeli se ke svým domovům.. Co dodat závěrem? Snad jen vítěze putovní ceny, která i přes mou nemalou snahu o nasazení dvou posádek opět skončila těsně v jiných rukou.. vítězem tedy byl vyhlášen Raďa Michna s dcerkou.. ostatní se můžou utěšovat profláknutou frází o tom, že není důležité vyhrát..
a další událostí, která stojí za extra zmínku je ta, že se dostálo slibu uděleného na letošním Narozemini v Telči a sponzor předal Bobovi první cenu v podobě na přání namíchaného odstínu barvy.. a myslím, že Bobovi a jeho Mini to bude moc slušet.. Foto zde.  (Ondra)

Murphy:" Akce povedená, navigace složitá, dokonce 2x pilot přemlouval navigátora /co víc chtít/, krajinka hezká, hospoda na trase hóódně stylová, určitě jsme se nesmazatelně vryli do mysli toho chudáka na jehož pozemku jsme se obraceli při špatném odbočení (to mi připomíná špatné odbočení kolony na srazu v Jedovnicích - 70 vozů o ulici dřív /pointa - byla slepá/ a všichni chtěli do ní aby jim nic neuniklo), složité jazykozpytné překlady a telekonference se zahraničím, teploučká hospoda na dojezdu a hlavně tzv. afterpokec proběhl vydatný po rally (asi 4 hodiny) tak myslím že jsme byli všichni hodně spokojení, jen toho sněhu napadlo málo.
Díky Martinovi a Verči za hezký den, který mi zkazí jen fotka z radaru ve FM /tak za půl roku čítám.../
"

 

Předvánoční bowling

Ještě bych se rád vrátil k této akcičce.. já nevím jak vy, ale mi ta zimní pauza nějak nesvědčí a pozoruji na sobě čím dál tím větší nutkání něco podnikat a ve jménu Mini se nějak združovat.. tak jsem sentimentálně prohlížel starší akcičky a koukám, že jsem ani nepoděkoval za prima zorganizovaný večer Verče a Martinovi a jejich kloučkovi..
Osobně jsem sice dorazil až na druhou rundu "bowlení", protože jsem se ještě před třemi hodinami zúčastnil slavnostního vyhlášení vítězů seriálů autoslalomů v Uherském Brodě, ale táhlo mě to k vám přátelé, tak jsem okamžitě po převzetí poháru a moravského šampaňského upaloval za vámi.. možná bych přijel i dřív, kdybych si vytiskl mapku  a zbytečně nejezdil sem a tam a nehledal onu restauraci.. ale však mě znáte.. mapky jsou pro holky.. chlap se když tak doptá.. a aspoň příjde do kontaktu s milými a ochotnými lidmi a pozná okolí v daném kraji..
Sice jsme se nesešli úplně všichni, ale účast byla slušná..a tak jsme pokecali jak to jde, a co kde dře.. však to znáte.. někomu to šlo víc a někomu míň.. ale myslím, že nikdo Automaticovi nevěřil, že to hraje poprvé, když jsme viděli jak to s koulemi válí..  každopádně o to kdo zvítězí zas až tak moc nešlo.. to ocení vždycky jen ten kdo vyhraje.. zbylí to považují jen za hru  prostředí tam bylo super, protože ty dráhy jsou postavené jakoby ve sklepě a tudíž naprosto oddělené od okolního dění.. takže nejen Honzík si užil nezakouřeného vzduchu.. k večeru jak už to tak bývá jsme se rozloučili a vyrazili k domovům.. už se těším na nějaké příště..
Foto zde (Ondra)
 

Rok 2008

Bowling

 Asi proto, že zimní nucená přestávka byla už moc dlouhá  a nebo touha se družit natolik silná.. a nebo jen proto, že jsme chtěli započít „Minirok 2008“ stejně stylově jako jsme končili ten starý úspěšný rok 2007.... no prostě jsme se opět pod záštitou Martina & Verči & Honzíka obvolali a domluvili na bowling v oblíbené zastávce mnoha akcí  ve Frýdlantské Harcovně.  Začali jsme se pomaličku sjíždět už od 16h abychom pokecali všichni pohromadě u jednoho stolu, protože na 17 h byly objednané 2 bowlingové dráhy, což bylo vzhledem k tomu kolik se nás nakonec sešlo úplně výborné. Zahrál si každý,  kdo chtěl bez přílišného čekání  a i zdatnější hráči už měli pak ke konci ruce značně ochablé.  Takže dá se říct, že spokojení museli být všichni. A jelikož se náš mini klub stále rozrůstá a rozšiřuje  (a to myslím hlavně malé minicaparty), tak se hned ze startu vytvořily sekce matky s dětmi + sympatizující čekatelky  a dva stolečky obklopené hráči jednotlivých drah, mezi kterými neustále probíhal čilý provoz.. Klání to byla na všech postech vyrovnaná a zábava nabývala na obrátkách. Určitě se to líbilo všem. Bylo k vidění v notebooku i umění „olomouckých resuscitátorů“ a prodrbalo se úplně všechno.  Komu se ještě nechtělo po bowlingu domů, tak si sedl s námi do salónku a dovykládaly se všechny zážitky a poznatky získané od posledního setkání. Končili jsme kolem 20:30.... no nebyla to prima neděle? Pro mě je odpověď zcela jasná.. Byla.. Foto zde. (Ondra)

 

XII. British Cars Owners Meeting

Tak pěkný víkend si zaslouží jen slova chvály.. A to nejen pořadatelům, ale i matce přírodě, protože nám připravila počasí v pravdě už letní a to i v noci, takže přes počáteční nedůvěru některých ve mnou postavený stan, tak nakonec bylo i v něm úžasně..
Sjeli jsme se už v pátek v docela hojném a sympatickém počtu, takže o zábavu v místní kolibě opravdu nebyla nouze. Chatky luxusní, počasí horké, pivo studené, servírky půvabné,  co víc si člověk může přát. Zábava se překulila až do sobotního času a nebýt zásadního sporu o význam symboliky samčího a samičího grafického označení, kdy spor hořel především díky rozporu tradicionalistického olomóckého kroužku a mladou generací oportunistických minikářek, tak jsme to táhli dále.. no nic.. trochu předčasné ukončení alespoň způsobilo čilost a střízlivost v sobotní ráno. Všichni se pomaličku probouzeli, do toho přijížděli další účastníci, tak člověk nevěděl s kým se bavit dřív a na co se koukat. Nakonec se parkoviště naplnilo britskými vozy téměř k prasknutí a chýlilo se k rally. Martin nás pomocné pořadatele rozptýlil po trati rally, která měřila bezmála 70km a jak se později ukázalo, tak pro zhruba třetinu účastníků byla vpravdě smrtící, protože to vzdali po trati nebo po shlédnutí itineráře raději vůbec nevyrazili na trať. Co se týče úkolů, tak bylo na účastníky připravených pár záludnosti,  zajímavostí určitě bylo sestřelování PET lahví ruční hasičskou stříkačkou, kdy jeden pumpoval a druhý hadicí mířil, ale i úkol nafukování gumových balónků až k samému prasknutí na čas se zdál být zprvu jednoduchý, ale opak byl nakonec pravdou. Museli jsme uznat, že kvalita čínských balónků jde mílovými kroky dopředu, protože některé dorostly vpravdě gigantických rozměrů a přitom ne a ne prasknout  a když už, tak to byla šleha k ohluchnutí a rozervání huby od ucha k uchu. Další úkoly vlastně ani nevím co byly, ale na účastníky čekal v kempu ještě epilog, což byla jízda Mini Cooper S na počítačovém simulátoru s volantem ve hře GP Legends.. takže pro účastníky o zábavu postaráno od začátku až do konce.
Odpoledne bylo volné pro oběd a kdo chtěl, tak se mohl natáhnout v kempu nebo zajít do sousedícího nádherného aquaparku. My tam vyrazili na poslední hodinku před koncem a byla to bomba po celém dni na slunci si vlézt do té příjemně chladivé vody  a tobogány byly taky žůžo.
Vyhlášení výsledků a zhodnocení srazu se konalo po šesté hodině,  tímto děkujeme hlavním organizátorům Martinům Buzkovi a Ptáčníkovi  a gratulujeme vítězům BlackVM.. alias Lubo s Moňou.. (nemyslete si, že vás ta flaška položená na stůl za vítězství mine, když jste nezůstali na večer. Zvolen je pro to zcela ideální, (pijeme všechno co je zelené či jinak pestobarevné). Po ukončení rally se již rozběhla volná zábava,  venkovní posezení u Koliby se zaplnilo, kotlíkový gulášek přišel k chuti.. Pivenko 12 Plzeň, Radegast a 10 černý Kozel a skvělé řezané nabídlo možnost nádherně ochladit organismus zevnitř, zábava se táhla dlouho do noci a tentokráte se všichni striktně vyhýbali oné konfrontaci z předešlé noci, jestli kroužek s šipkou znamená štít s kopím a kroužek s křížkem dolů, zrcátko s madlem. Tak jsme se bavili a užívali krásné teplé noci  až po půlnoci se strhla smršť výborné „zelené“ po které záhy mnozí odpadli a během spánku i smršť větrná s deštěm, která ale nad ránem ustala a vstávalo se do příjemného dne. Neděle už byla, jak je dobrým zvykem ve znamení balení a odjezdů, takže si muži potřásli pravicemi,  nějaký polibek pro opačné pohlaví a hurá domů vstříc novému pracovnímu týdnu..

Akcička moc príma,  ti co přijeli si to užili,  ti co nepřijeli, protože to mají daleko, můžou jen truchlit, že jsme tak obrovská republika.

Nakonec bych si dovolil ještě tnout do živého a citlivého pátečního tématu citací z encyklopedie Wikipedia..
MUŽ - Symbol pro planetu Mars se zároveň také používá v biologii pro označení samčího a tedy i mužského pohlaví. Je to stylizované znázornění štítu a oštěpu boha Marta — kolečko se šipkou vpravo nahoře (Unicode: ♂). Symbol mj. reprezentuje mužnost a ve středověké alchymii označoval také železo.

ŽENA - Symbol pro planetu Venuše se zároveň také používá v biologii pro označení samičího a tedy i ženského pohlaví. Je to stylizované znázornění zrcátka bohyně Venuše — kolečko s malým křížem (Unicode: ♀). Symbol reprezentuje také ženskost a ve středověké alchymii označoval také měď. Alchymisté vytvořili tento symbol z kolečka představujícího duši nad křížem znázorňujícím hmotu.

Doporučil bych uzavřít smír, protože jak je vidno pravdu měly obě strany, ať už pochyby mladé generace, protože symboly jsou prioritně označení Marsu a Venuše, tak ona střední generace s mnemotechnickýma pomůckami dle legendy „O kopím a štítu a zrcátku s madlem“. Foto zde (Ondra)

Pozn. dalšími úkoly byl hod létajícím talířem do podběráku a úkol zručnosti - běh s pinpongovým míčkem na pálce.

 

Motokárové klání ve Frýdku-Místku

Počasí nás sice do poslední chvíle drželo v napětí, jestli začne pršet nebo ne, ale nakonec to vyšlo a my si užili závodění na suchu.. Sešlo se nás početně, což je vidět i na kolektivní fotce. Zvláštní dík patří nově příchozím minikářům ze Severní Moravy. CZMini, Kuřeti a Lipovi.. doufáme, že jste mezi nás nezavítali naposledy a samozřejmě Martinovi s Verčou a Honzíkem, kteří to zorganizovali..

Závodění jsme si užili do sytosti, po druhé jízdě už každý měl pocit, že mu ve spánku transplantovali ruce z orangutana, ale závodní duch je mocný a kdo nebyl spokojen se svým časem po dvou jízdách, tak si dal ještě bonusovou třetí jízdu.Ještě teď mě z ní bolí bicepsy. Nakonec ani magická jednička mi nepomohla.. Závody to byly více než vyrovnané, když jsme až do vítězné třetí Kuřete jízdy, byli první čtyři naskládání v jedné desetině.. tak jsme si to užili. Probrali blížící se Mini akce v rámci klubu,  trochu zasnili o možné cestě na IMM2009 a pak se vydali k domovu. Bylo fajn se zase po dlouhé době vidět takhle dohromady. Foto zde (Ondra)

Výsledková listina

VI. On The Road

A je to zase tu. Moravian Mini´s Club tuto neděli oficiálně a se vší parádou uzavřel sezónu 2008. Rok velice plodný na vydařené srazy a nezapomenutelné zážitky. A o tom, že to byl srázek povedený svědčí i to, že se nás nakonec sjelo překvapivých a o to víc příjemných 13 aut.. Tímto děkujeme Hanáckému króžku a Mini.cz, kteří nám zapůjčili jednu respektive dvě posádky.


Ačkoli nás Martin předem varoval před nadcházející zimou (zřejmě pod tíhou minulých ročníků), tak maloval zbytečně čerta na zeď. Teplota kolem 18st. tlak 1001kpa.. rosný bod 8,3st .. okluzní a opluzní fronta.. no posuďte sami, že lepší počasí jsme si ani nemohli přát.
 

Martin s Verčou si pro nás připravili regulérní "Mini" Mini rally. Délka 47km a doporučená průměrná rychlost 33km/h nakonec způsobily, že mnozí měli co dělat aby se vešli do svého času a my zbylí to ani nestihli v limitu, tak jsem se seřadili pokorně po sobě na chvostu výsledkové listiny. Po trase nás čekaly přichystané otázky, ale na startu a v cíli jsme se museli projevit, jestli jsme manuálně zruční.. Ať už vodní mixér s létajícími kroužky nebo cvrnkání kuliček na dálku či střelba softair puškou na cíl.. Docela jsem se při tom pobavil.
Vyhlášení a oběd byl plánovaný jak již je tradicí do Koliby ve Frenštátu. Tentokrát nás ale bylo tolik, že jsme obsadili půl hospody a pořádně probrali kuchařky v kuchyni z počínající zimní letargie. Předala se putovní cena.. Zimním králem se tedy stal "Czmini" a před nastoupenou jednotkou musel přísahat na vlajku, že se o ni bude do jara dobře starat.
Pak už jen kolektivní fotka, volný pokec a postupné rozjíždění do domovů. Celkově moc pěkný výlet krásnou krajinou za nádherného počasí. Jéé a málem bych zapomněl. Něco co se všem moooc líbilo, tím byla offroadová vložka, cesta několikset metrů dlouhá a tak špatná, že i jednička byla moc rychlá a tak než abych vytřásl duši ze sebe nebo z Mini, tak bylo lepší jet normálně po travnaté louce.
Takže ještě jednou díky Martinovi&Verče&Honzíkovi za příkladně připravenou a zorganizovanou akci a účastníkům za to, že dorazili. Foto zde (Ondra)

 

Převánoční bowling

Ačkoli zakončit sezónu 2008 jsme zvládli na poslední "On the Road" už na podzim, tak zakončení roku samotného (jak už tomu bývá milou tradicí) proběhlo při bowlingu až těsně před vánočními svátky. Volba padla na neděli 21.12. na Rajskou boudu v Malenovicích, hlavně pro její velké oddělené prostory a tamní dvě bowlingové dráhy slušné kvality, které zajistily boulení všem co si troufli. A po dvou hodinách už toho máte fakt dost. Někteří se zlepšovali každým kolem, protože naposledy to drželi v ruce právě před rokem. a jiní zase zhoršovali jak jim odcházela fyzička, viď Scooby?
Nejdůležitější však bylo, že jsme se sešli a že nás bylo opravdu hodně je fakt více než potěšující. A to ještě Severní Morava skýtala mnohé "členské rezervy", které nedorazily z rozličných důvodů.  Do čistě zimního horského prostředí dokonce dorazily i 3 Mini a tři jak je známo už je dav, takže to byl srázek se vším všudy.  To,  že to byl sraz ve znamení trojek bylo i to, že všechny tři ženy si daly tři rundičky rumíčků a to se to pak koulelo.
A jak to dopadlo je  vidět  ve výsledkové listině.  Martin se sice dušoval, že rumunský koeficient nebyl v tomto případě aplikován, ale to že vyhrál Čefo.. "šak víme". (Ondra)

Foto zde, výsledková listina.

 

Rok 2009

Bowling

Počasí nám vyšlo, takže všichni vytáhli své "Minilásky" z garáží a stodol a poctivě dorazili dříve nebo později. U některých už nemohla platit sice ani výmluva, že mají ještě zimní čas, protože to by museli mít čas někde z půlky Atlantiku, ale nakonec dorazili a to se cení.
O výsledcích bowlingového zápolení nemá smysl asi ani psát, protože mužská dráha byla výrazně z formy a vítěz se vždycky stejně pochválí sám. (Čefo a Scooby chyběli jste, tak chyběla asi i motivace). Vedlejší dráha, na které byly "protikanálové mantinely" a na níž se střídaly převážně ženy a děti, nám dávala těžce na frak.
Pokec po koulení byl ale výživný, obsluha ochotná a tak jsme se rozcházeli až s nastupujícím večerním chladem. Pár zoufalců, kterým se zimní přestávka zdála až moc dlouhá, se nás ještě přesunulo do nedaleké Harcovny na večeři a další pokec, takže jsme se definitivně rozešli až v půl desáté.
Co závěrem..? prima odpoledne/večer, probrali jsme nadcházející blízké srazy a plány jednotlivých posádek či jednotlivců kdo kde a kam a už si popřáli jen na pár týdnů než se rozběhne minikářská sezóna 2009 naplno. Takže koulím zdar a těm s dírami zvláště. (Ondra).

Foto a výsledkové listiny

 

XIII. British Cars Owners Meeting

Letos se sraz vyvedl, dorazili opravdoví nadšenci a vytvořili skvělou atmosféru. V podvečer dorazilo prvních dvacet posádek a kemp se slušně zaplnil. Páteční večer jsme si tedy užili v Kolibě dosytosti a ve velkém.  Déšť a speciální hnusno v sobotu nad ránem odradilo asi spousty lidí, hodně (asi 7) se jich i telefonicky omluvilo, což ale ty skalní fandy nerozhodí . Takže to byla spíše kvalita než kvantita, sešli se fakt ti správní. Účastníků bylo hodně, ale ne dostatek, před startem marně hledali piloti kabrioletů navigátory !!

V sobotu po deváté přestalo cedit (po frenštatsky sačit) a slunce se snažilo. Kolem desáte již bylo ke čtyřicítce posádek připraveno na start do rally, fakticky odstartovalo ovšem jen cca 30 vozů. (Asi obava z trati) Mnohé přešel úsměv již v Rožnově, a to jsme to oproti trase BCOM z roku 2000 zjednodušili !!! Alespoň teď znají celý systém jednosměrných uliček v centru.

Trať musí zhodnotit účastníci, myslím že ukázala krásy Beskyd a zapadlé silničky, i drobná klesání , výhledy do krásné krajiny s modrou oblohou. Jestli všude v republice pršelo /report z rádia/ tak nám v Beskydech tedy ne. Rally si všichni užili, jen někteří přijeli od bahna jak z rallycrossu, většina posádek dorazila do cíle včas. Pár jich hodilo flintu do žita, ale to tak je každý rok.

Vyhlášení proběhlo po dojezdu všech účastníků, letos, poměrně překvapivě, vyhrál Yves z Belgie na Mini Cooperu a měl z bedýnky šampaňského radost (a byl dost překvapený). Konkurence je docela ostrá, vždy se najde tak 15 posádek, co to berou smrtelně vážně a fakt se snaží.

Oba večery v Kolibě vedle, kde vaří opravdu dobře, se vyvedly a nechali nás tam vyřvávat ještě hluboko po půlnoci. Ubytování/kemp/stravování bylo hodnoceno velmi kladně, což jsme rádi, přispívá to společně s Frenštátskou Rally k dobrému renomé akce. Což potěší. (Martin Buzek "Murphy") Foto zde
 

50. Narozemini

Touto akcí nejen, že každým rokem oficiálně končí sezóna a po ni už následují jen krátké výlety zoufalých „zimomilů“, ale zároveň se Narozemini stalo už takovým jakýmsi svátkem majitelů a příznivců Mini z celé střední Evropy a zcela po zásluze si vypracovala mezinárodní věhlas a to je jen dobře. Letošní ročník pořadatelé umístili do Orlických hor,  krásná příroda, pěkně se vinoucí klikaté cestičky v kopcích a v rukou pevně třímat volant Mini.. co víc si přát.....

Tím, že letošní víkend byl prodloužený o pondělní svátek Sv.Václava, tak si z toho mnozí záměrně udělali malou dovolenou a vyrazili už ve čtvrtek s tím, že až v pondělí se zase pojedeme domů, budeme pěkně vyspaní po náročném víkendu a odpočatí na cestu zpět. Na programu celé akce byl páteční Warm UP, sobotní hlavní etapa Rally a v neděli Slalom.
v


Sobotní vyhlášení výsledků začalo po půl deváté. Pohárů a ocenění bylo za ten večer uděleno jak na mistrovství světa. Z toho co si ale pamatuji je to, že „dívkou srazu“ letos byla posádka Minimike+Hanička, kteří brali cenu jak v pátečním warmupu, sobotní rally i nedělím slalomu....  k tomu není co dodat. Jinak mohutný úspěch zažila Morava všeobecně, v sobotní rally jsme krom Minimika, který se vetřel na druhé místo obsadili první 4 pozice.... krásná práce! Zatleskáme si.. A to že se tentokráte Čefo nevešel na bednu pro nějaký ten pohár mu myslím ani moc nevadilo, protože si odvezli s Ájou hlavní cenu tomboly,  špičkovou navigaci Navigon.....respekt! Prý „sice trochu židi za 10lístků do tomboly jen navigaci“, ale tak jooo.. aspoň už NR nebude bloudit a prý příště přijedou zase.

Na závěr slavnostního večera byla přichystaná dobročinná aukce startovního čísla 50, což při letošním 50. výročí byla vskutku ojedinělá sběratelská příležitost. Jako největší nadšenkyně pro věc se ukázala Klára, která nejen, že se stala vlastníkem tohoto čísla, ale především přispěla částkou 650Kč na charitativní účely..

Pak už se naplno rozjela sobotní volná zábava, v baru bylo plno, společenský sál se proměnil v taneční parket a místní DJ hrál na přání cokoli, co měl zrovna v notebooku.. Někteří vytrvalci se plynule převalili ze sobotní noci až k nedělnímu východu slunce.. (výcuc z Ondrova reportu)  Foto zde
 

VII. On The Road

Foto zde Výsledková listina

 

Rok 2010

VIII. On The Road

Jak už se u nás na Moravě stalo pěknou tradicí, tak než uložíme naše Mini do garáží, stodol nebo beden (v případě mezisezónní reinkarnace), tak se naposledy sjedeme a uzavřeme sezónu vyjížďkou spojenou s menší Mini Rally.. To slovo menší je na místě jen co se týče velikosti organizačního týmu, který tvoří pouze Martin a Veronika Ptáčníkovi, jinak rally je to "dospělácky velká" protože u té letošní nám itinerář vyměřil trať o délce 72km a rally měla vše co mít má.. průměrnou rychlost jízdy 20km/h, soutěžní úkoly, fotky k hledání po trase a epilog+prolog dovednostní úkoly.

Termín srazu byl určen na 9.10.2010 za 9min 10hod na náměstí v Příboru, rodišti Sigmunda Freuda.. Počet omluvenek dopředu naznačoval, že účast tentokráte nebude velká, ale ti co dorazili se i tak výborně pobavili a užili si nejen fajn den za volantem, ale především měli dost prostoru si s ostatními pokecat nejen o nedávných zážitcích z Narozemin, ale i o plánech na zimu a další sezóně.. To na těchto setkáních mám nejraději, že stačí několik sražených stolů k sobě a zábava může začít..
Celkem se nás sjelo 10 posádek.. Ještě vyššímu počtu určitě zabránilo vpravdě anglické počasí, neb nad Moravou zavládla mlha tak hustá, že by se dala krájet.. Uvítali jsme mezi sebou i nováčky, jenž si vybrali v jejich první rally samozřejmě nováčkovskou daň v podobě velice předčasného příjezdu do cíle a odevzdání itineráře.. Pro Vaši útěchu, když jsme my přijeli na první Narozemini do Svojanova, dostali náš první itinerář, chápali jsme Mini Rally taky jako rychlostní závod a jeli co to dalo..  předjížděli se a z úkolu naskakovaly spolujezdkyně skoro už do jedoucích Mini.. To, že jste tedy skončili na chvostu výsledkové listiny neberte jako neúspěch..  Uznání a neoficiální cenu „Srdcař dne“ si odvezl Pavel260, který se na tuto vyjížďku s náma přijel kouknout a zúčastnit se svou Mazdou MX-5 (než prý dodělá klasika) až z dalekého Balkánu, konkrétně Jaroměře.. slamák dolů a poklona..
Trasa rally nás provedla celou oblastí kolem Nového Jičína, Valašského Meziříčí a skončili jsme jako už tradičně ve Frenštátě pod Radhoštěm v místní útulné Kolibě. Po cestě jsme díky nevlídnému počasí v restauracích zvyšovali odbyt teplých nápojů a česnekových polívek a díky neskutečně husté mlze zapojili i fantazii abychom mohli odpověděť na otázku „Jakou pamětihodnost vidíte po levé straně v dáli..“  Jelikož se startovalo intervalově a já nemocen tak za stálého posmrkávání řídil Innocenti, kterému nejde tachometr, mlží se okna a bez navigátora, vytvořili jsme proto s Radkem Michnou tandem, který se postupem času rozrostl až na 5 aut a s úspěchem a minimálním bloudění jsme dojeli do cíle.. Do celkových výsledků se ale jak se ukázalo promítly nejvíce úkoly založené na zručnosti, kde záleželo především na správně zvolené technice.. Tedy rekordních 32 mnou navlečených mikro korálků zvítězilo nad jedinými dvěma účastníky, jenž dokázali v časovém limitu složit jednu stranu Rubikovy kostky tedy Murphyho s Monikou na druhém místě a TomášeNJ s Luckou na místě třetím.. (Ondra)

Foto zde, Výsledková listina